Přijímačky

Na bakalářském a magisterském stupni se držíme osvědčené praxe dvoukolového přijímacího řízení. Do studia přijímáme poměrně málo studentů, nejsme tedy v žádném smyslu masovou školou. Naopak, zakládáme si na osobním přístupu, a proto chceme uchazeče poznat osobně.

Je nám jasné, že na první pohled může ústní pohovor vyvolávat obavy. Ústní pohovor na naší katedře však není nepříjemnou záležitostí. Přátelský vztah s našimi studenty totiž navazujeme už při něm. Od začátku se tak můžeme soustředit na individuální rozvoj studentů, jejich dovedností i odborných zájmů.

Ti, kdo uspějí, mají jistotu, že do studia nebyl přijat výsledek jejich testu, ale oni sami jako osobnosti.

Komise u ústního kola plní i konzultační roli: pokud například nejste plně rozhodnuti, zda byste měli jít na specializaci Socioekonomická studia či Sociologie, či zvolit kombinaci s jiným oborem, komise s Vámi probere Vaše zájmy a možnosti a pomůže Vám zvolit variantu, která nejlépe odpovídá Vašim představám i zaměření.

Ve druhém kole navíc můžete napravit, co se úplně nepovedlo v písemných testech. Pokud máte opravdový zájem o obor, nemusíte se bát, že by Vás mírně pokažený písemný test automaticky vyřadil ze hry. Někteří z našich úspěšných absolventů i vyučujících jsou toho živým důkazem.

Přípravný kurz pro zájemce o bakalářské studium

V průběhu února každý rok pořádáme přípravný kurz, jehož cílem je zájemcům o studium sociologie dovysvětlit to, co v základu najdete na tomto webu (zájemci o studium oboru Demografie se sociologií mohou kurz využít také, přijímací zkoušky však skládají na Přírodovědecké fakultě UK).

Jednodenní kurz je zaměřen na znalosti a schopnosti očekávané od zájemce o studium sociologie. Po jeho absolvování tak budete mít detailní přehled o tom, co byste jako uchazeči o bakalářské studium na naší katedře měli ideálně znát a jaké dovednosti ovládat. Během kurzu se také seznámíte s některými vyučujícími a naším přístupem ke studentům, s prostorami katedry/univerzity, s celkovou koncepcí výuky na katedře sociologie i příležitostmi, které studium na katedře nabízí.

Co se tedy dozvíte?

  • Co všechno a jak je testováno v přijímací zkoušce.
  • Zda a jak se dá připravit na test schopností.
  • Zda a jak se dá připravit na otázky ze všeobecných znalostí.
  • Co jsou specifické sociologické dovednosti uchazečů.
  • O čem (ne)mluvit při ústní části přijímací zkoušky.
  • Jaká je pro uchazeče vhodná sociologická literatura.
  • Jak vyzrát na úskalí čtení odborného textu.
  • Esej, úvaha a výklad – jaké jsou mezi nimi rozdíly.
  • Jak vypadá jedna naše učebna a její okolí 🙂

Podrobnosti o konání kurzu v aktuální roce najdete zde.

Pokud kurz minete, neměli byste tím v přijímacím řízení být nijak handicapováni. Snažíme se kurz koncipovat tak, aby poskytl informace vážným zájemcům a podpořil již motivované, na druhou stranu nemůžeme v přijímacím řízení zvýhodnit absolventy jednoho kurzu. Pokud se kurzu nezúčastníte a některé informace z webu vám nebudou jasné napište svůj dotaz přímo garantovi přijímacího řízení, Petrovi Lupačovi. Pro všechny zájemce o studium u nás pak platí, že se můžete také přijít podívat na některou z přednášek, které jsou ze zákona veřejně přístupné – aktuální rozvrh visí vždy zde, anotace kurzů najdete ve Studijním informačním systému a případné změny ve výuce se nacházejí v sekci aktualit Výuka na hlavní stránce webu katedry

Ať už uvažujete o jakékoliv specializaci či kombinaci oboru, do programu Sociologie podáváte jedinou přihlášku a děláte pouze jediné přijímací zkoušky. Teprve po nich si můžete zvolit, do jakého typu studia se v rámci programu přihlásíte. 

Pozor! Uvažujete-li o kombinaci více oborů, musíte podat přihlášku i na další programy na FF, které jsou kombinovatelné, a úspěšně složit přijímací zkoušky i na zvolené programy.

Na obor Demografie se sociologií se studenti hlásí na Přírodovědecké fakultě, kde je obor vypisován.

Níže najdete podrobné informace o průběhu přijímacího řízení a o přípravném kurzu na bakalářský stupeň, další, obecné informace pro uchazeče můžete také nalézt na webu fakulty. Pokud by zde nějaká informace chyběla nebo vám něco nebylo jasné, napište garantovi přijímacího řízení či kontaktní osoby pro studium na katedře.

Přijímací zkouška na bakalářské studium

Aktuální podmínky přijímacího řízení na bakalářské studium

Písemná část přijímacího řízení na bakalářské studium

Písemná část přijímacího řízení na bakalářský program se skládá ze tří částí zaměřených na ověření základních předpokladů ke studiu oboru: intelekt, předběžný zájem o sociologii a dění ve společnosti, logické myšlení a schopnost sepsat krátký smysluplný text na dané téma. Málokdo je samozřejmě výborný ve všem a tato skladba nám proto umožňuje pozvat k ústnímu pohovoru i uchazeče, kteří např. nemají dosud o sociologii velké znalosti, ale mají dobré obecné předpoklady pro studium, či uchazeče kteří jsou slabší v analýze, ale mají dobrý přehled v sociologické teorii (nebo naopak).

1-A) Test obecných studijních předpokladů (test intelektových schopností)

Maximum 20 bodů

Obsahuje obvykle zhruba 30-33 položek rozmanitého obsahu, které testují různé druhy inteligence a další intelektové předpoklady ke studiu. V této části se tak můžete setkat s číselnými řadami, úkoly testujícími schopnost rozlišovat významy pojmů, paměť, logické myšlení, prostorovou představivost, či vhled a řešení problémů. Obvykle trvá 30 minut.

Možnosti připravit se na tuto část jsou omezené, protože nás v ní nezajímají znalosti, ale obecné intelektové předpoklady. I proto se podoba testu každým rokem mění, zde najdete ukázku testu, který jsme použili v minulosti.

Ukázka testu obecných studijních předpokladů

1-B) Test všeobecného historického a kulturního přehledu, základů sociologie a dalších společenských věd

Maximum 17 bodů

Tato část se skládá ze dvou podčástí, celkem mají uchazeči na tento test zhruba 20 minut.

Větší část – co se týče času, rozsahu i bodového ohodnocení – představují otázky testující všeobecný kulturní a historický přehled a základy znalostí sociologie a dalších společenských věd (filosofie, právní věda, ekonomie, psychologie). Všeobecným kulturním a historickým přehledem se myslí přehled v oblasti dějepisu, literatury, novodobých dějin, umění, cizích slov a současného společenského dění. Jedná se o zhruba 30 testových otázek, uchazeč má na výběr ze čtyř možností odpovědí, správná je vždy jen jedna. Zhruba polovina otázek testuje uchazečovu předběžnou znalost sociologie.

Oproti dřívějšku neobsahuje v roce 2019 tato část testu otázky z matematiky.

Příklady otázek z testu znalostí

1-C) Písemná úvaha nad zadaným tématem, porozumění textu 

Maximum 13 bodů

V tomto testu jde o kombinaci úloh – v první části předkládáme úryvek ze sociologického textu a uchazeč má prokázat jeho porozumění formou krátkého resumé (3 body, srážky se týkají překročení rozsahu, nesprávného postižení klíčových tezí, celkového nepochopení textu). Zbývajících 10 bodů lze získat za písemnou úvahu na zadané téma. Hodnotí se

  • dodržení zvoleného žánru,
  • jasná struktura textu, srozumitelnost výkladu,
  • obsahová správnost,
  • schopnost kritického pohledu, kreativita,
  • jazyková a gramatická správnost.

Ukázka této části z minulých let

Horší výkon v kterékoli části písemné zkoušky ještě nebere postupovou naději. Bodové výsledky se občas jeví jako přísné, neboť málokdy překročí hranici 40 bodů z 50 možných; na druhé straně však dávají všem postupujícím (25 a více bodů) naději, a ústní pohovory tak v žádném případě nejsou pouhou formalitou.

2) Ústní část přijímacího řízení na bakalářské studium

Uchazeči, kteří dosáhnou hranice 25 bodů pro postup, dostanou dopisem informaci o dni, času a místě konání ústního kola. Pokud by Vám čas nebo datum nevyhovovaly, zavolejte prosím na sekretariát katedry a domluvte se na jiný den nebo oznamte, že na ústní pohovor přijdete později. Při pohovoru uchazeč předloží maturitní vysvědčení, průkaz totožnosti a odevzdá seznam přečtené odborné relevantní literatury. Seznam přečtené literatury je zásadním výchozím bodem pro diskusi, proto na něj nezapomeňte. Zhruba čtvrthodinová rozprava se zaměřuje zejména na tři následující oblasti:

  • Motivace ke studiu (maximum 20 bodů)
  • Seznam sociologicky relevantní literatury a diskuse nad obsahem vybraného díla (maximum 15 bodů)
  • Diskuse o aktuálním společenském tématu (maximum 15 bodů)

Výhodou je znalost alespoň jedné ze standardních učebnic typu úvodu nebo základů oboru a dalších odborných knih dle vlastního výběru (přehled doporučených učebnic a knih uvádějících do oboru).

V rámci ústní zkoušky byste si také měli předběžně zvolit specializaci – sociologie či socioekonomická studia.

 

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium

Aktuální podmínky přijímacího řízení na navazující magisterské studium Sociologie

Přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia jsou otevřené absolventům bakalářských programů sociologie a příbuzného zaměření. Sestávají ze dvou částí, písemné a ústní.

Písemná část přijímacího řízení na navazující magisterské studium

Písemná číst přijímacího řízení se skládá ze dvou základních částí:

1-A) Test obecných studijních předpokladů (test intelektových schopností)

Maximum 13 bodů

Tato část obsahuje obvykle zhruba 30-33 položek rozmanitého obsahu, které testují různé druhy inteligence a další intelektové předpoklady ke studiu. V této části se tak můžete setkat s úkoly testujícími schopnost rozlišovat významy pojmů, logické myšlení, prostorovou představivost, či vhled a řešení problémů. Obvykle trvá 20 minut.

Možnosti připravit se na tuto část jsou omezené, protože nás v ní nezajímají znalosti, ale obecné intelektové předpoklady.

Ukázka testu obecných studijních předpokladů

1-B) Test znalostí obecné sociologie, dějin sociologie a sociologických metod.

Maximum 20 bodů v první části, maximum 17 bodů v druhé části

Tato část sestává ze dvou podčástí, v první je uchazečům předloženo cca 30 otázek testujících znalost obecné sociologie, dějin sociologie a sociologických metod na úrovni bakalářské zkoušky, v druhé části má uchazeč prokázat schopnost interpretace dvou až tří příkladů výsledků třídění sociologických dat prvního nebo druhého stupně.
Pokud uchazeč vystudoval na bakalářském stupni jiný obor nebo se mu z nějakého důvodu nedostalo systematického vzdělání v oblasti základů sociologické teorie a metodologie, velmi doporučujeme doplnit si tyto dovednosti předem: je škoda, když jinak talentovaní a perspektivní uchazeči ztrácejí v testu zbytečně mnoho bodů.

Ukázky I. části a II. části testu znalostí

Horší výkon v některé části písemné zkoušky ještě nebere postupovou naději. Bodové výsledky se občas jeví jako přísné, neboť málokdy překročí hranici 40 bodů z 50 možných; na druhé straně však dávají všem postupujícím (25 a více bodů) naději, a ústní pohovory tak v žádném případě nejsou pouhou formalitou.

 

2) Ústní část přijímacího řízení na navazující magisterské studium

Uchazeči, kteří dosáhnou hranice 25 bodů pro postup, dostanou dopisem informaci o dni, času a místě konání ústního kola. Pokud by úspěšnému uchazeči čas nebo datum nevyhovovaly, nechť prosím zavolá na sekretariát katedry a domluví se na jiný den nebo oznámí, že na ústní pohovor přijde později.

Při ústní části uchazeč předloží průkaz totožnosti a odevzdá seznam veškeré přečtené odborné relevantní literatury. Zhruba čtvrthodinová rozprava se zaměřuje zejména na tři následující oblasti:

  • motivace ke studiu, dosavadní výsledky
  • znalosti obecné sociologie a dějin sociologie
  • znalosti metod a technik sociologického výzkumu

Výchozím bodem pro diskusi je seznam přečtené literatury a bakalářská práce, případně další dosavadní výsledky relevantní pro studium oboru. Komise hodnotí motivaci ke studiu, rozsah a znalost přečtené relevantní odborné literatury a znalost sociologie na úrovni bakalářské zkoušky z oboru. Jelikož jsou znalosti obecné sociologie, dějin sociologie a sociologických metod testovány již v písemné části, zjišťuje komise v těchto oblastech spíše schopnost nacházení souvislostí, hlubšího vhledu či aplikace na vybraný problém či téma, a to často ve vztahu k seznamu literatury nebo bakalářské práci.

Přijímací zkouška na doktorské studium

Aktuální podmínky přijímacího řízení do doktorského studia

Přijímací zkouška do doktorského studia je otevřena absolventům magisterského studia sociologie a příbuzných oborů (ekonomie, psychologie, sociální práce, mediální studia apod.).

Uchazeč musí být schopen samostatné vědecké práce, prokázat odbornou vyhraněnost, dobrou znalost metodologie oboru a orientaci v odborné literatuře domácí i zahraniční. Vítána je rovněž publikační činnost.

Přijímací zkouška je jednokolová, ústní. Pokud není z odborných důvodů určeno jinak, skládá se v souladu s akreditací oboru v českém jazyce (případně slovenském) nebo anglickém jazyce. Těžiště přijímací zkoušky spočívá v ověření odborných znalostí, připravenosti uchazeče k samostatné vědecké práci v oboru a kvality a realizovatelnosti projektu disertační práce. O projektu se vede odborná rozprava v níž se prověřuje znalost obecně teoretických a metodologických základů oboru na úrovni magisterského stupně a znalosti vztahující se k připravovanému tématu disertační práce. Uchazeč by měl u přijímací zkoušky prokázat logické a analytické schopnosti, schopnost tvořivého řešení problémů, porozumění sociální realitě (sociologickou imaginaci), schopnost interpretace textů a jejich kritické reflexe a schopnost samostatně koncipovat projekt badatelského výzkumu.
Dílčími kritérii hodnocení jsou tedy:

  1. Rozsah teoretických znalostí, orientace v soudobé sociologii.
  2. Orientace v metodologických problémech oboru.
  3. Schopnost formulovat tvořivým způsobem vědecké problémy.
  4. Teoretické zakotvení a relevance projektu.
  5. Adekvátnost metodiky řešení projektu disertace.
  6. Očekávaný přínos projektu, originalita přístupu.

Celkem může uchazeč získat 60 bodů, přičemž přijat ke studiu může být, pokud dosáhl minimálně 30 bodů (podrobněji viz aktuální podmínky přij. řízení) a pokud nejpozději při zápisu do studia předloží doklad o svém předchozím vzdělání.

Oborová rada sociologie nevypisuje konkrétní témata disertačních projektů, dává uchazečům možnost individuální volby. Program umožňuje kromě tematického zaměření v oboru sociologie také specializaci na sociální práci a také na některá kriminologická témata. Obecně je možno vycházet z výzkumného programu kateder, zejména výzkumných projektů členů katedry a programu PROGRES. Zájemcům o doktorské studium na katedře sociologie se doporučuje konzultovat předem svůj projekt s potenciálním školitelem, případně s vedoucím oborové rady, jímž je v současné době doc. PhDr. Jiří Buriánek CSc.

Katedra sociologie pořádá vždy v březnu až dubnu informační seminář k projektům uchazečů o doktorské studium na katedře sociologie FF UK.

Další, obecné informace o pravidlech a o podávání přihlášek jsou na prijimacky.ff.cuni.cz.

Úvod > Přijímačky