Do studia přijímáme poměrně málo studentů, nejsme tedy v žádném smyslu masovou školou. Naopak, zakládáme si na osobním přístupu, a proto chceme uchazeče poznat osobně.
Na bakalářském stupni se držíme osvědčené praxe dvoukolového přijímacího řízení, tj. nejdříve písemného a následně ústního kola. Na navazujícím magisterském stupni se omezujeme na jednokolové ústní přijímací řízení, podobně jako tomu je tradičně v přijímacím řízení na doktorské studium.
Je nám jasné, že na první pohled může ústní pohovor vyvolávat obavy. Ústní pohovor na naší katedře však není nepříjemnou záležitostí. Přátelský vztah s našimi studenty totiž navazujeme už při něm. Od začátku se tak můžeme soustředit na individuální rozvoj studentů, jejich dovedností i odborných zájmů.
Ti, kdo uspějí, mají jistotu, že do studia nebyl přijat výsledek jejich testu, ale oni sami jako osobnosti.
Níže najdete podrobné informace o průběhu přijímacího řízení a o přípravných kurzech a informačních schůzkách, na webu fakulty můžete také najít obecné informace pro uchazeče a souhrnné informace pro uchazeče jak na bakalářský, tak i na navazující magisterský program sociologie. Pokud by zde nějaká informace chyběla, nebo Vám něco nebylo jasné, napište garantovi přijímacího řízení či kontaktní osobě pro studium na katedře.
V průběhu února každý rok pořádáme přípravný kurz, jehož cílem je zájemcům o bakalářské studium sociologie dovysvětlit to, co v základu najdete na tomto webu (zájemci o studium oboru Demografie se sociologií mohou kurz využít také, přijímací zkoušky však skládají na Přírodovědecké fakultě UK).
Jednodenní kurz je zaměřen na znalosti a schopnosti očekávané od zájemce o studium sociologie. Po jeho absolvování tak budete mít detailní přehled o tom, co byste jako uchazeči o bakalářské studium na naší katedře měli ideálně znát a jaké dovednosti ovládat. Během kurzu se také seznámíte s některými vyučujícími a naším přístupem ke studentům, s prostorami katedry/univerzity, s celkovou koncepcí výuky na katedře sociologie i příležitostmi, které studium na katedře nabízí.
Co se tedy dozvíte?
Podrobnosti o konání kurzu v aktuální roce najdete zde.
Pokud kurz minete, neměli byste tím v přijímacím řízení být nijak handicapováni. Snažíme se kurz koncipovat tak, aby poskytl informace vážným zájemcům a podpořil již motivované, na druhou stranu nemůžeme v přijímacím řízení zvýhodnit absolventy jednoho kurzu. Pokud se kurzu nezúčastníte a některé informace z webu vám nebudou jasné napište svůj dotaz přímo garantovi přijímacího řízení, Petrovi Lupačovi. Pro všechny zájemce o studium u nás pak platí, že se můžete také přijít podívat na některou z přednášek, které jsou ze zákona veřejně přístupné – aktuální rozvrh visí vždy zde, anotace kurzů najdete ve Studijním informačním systému a případné změny ve výuce se nacházejí v sekci aktualit Výuka na hlavní stránce webu katedry.
Pokud zvažujete tzv. sdružené studium, tedy kombinaci programu Sociologie s jiným oborem, podáváte si na každý program samostatnou přihlášku. Sdružené studium můžete zahájit u těch programů, které jsou na FF UK kombinovatelné, a na něž jste byli přijati. Dostanete-li se tedy na více programů na FF, máte až do zápisu čas rozhodnout se, zda nastoupíte pouze na jeden z nich, či si vyberete kombinaci dvou a půjdete cestou sdruženého studia dvou z nich.
Na bakalářský obor Demografie se sociologií se studenti hlásí na Přírodovědecké fakultě, kde je obor vypisován.
Písemná část přijímacího řízení na bakalářský program se skládá ze dvou částí zaměřených na ověření základních předpokladů ke studiu oboru: intelekt, předběžný zájem o sociologii a dění ve společnosti, logické myšlení a schopnost porozumět textu. Málokdo je samozřejmě výborný ve všem a tato skladba nám proto umožňuje pozvat k ústnímu pohovoru i uchazeče, kteří např. nemají dosud o sociologii velké znalosti, ale mají dobré obecné předpoklady pro studium, či uchazeče kteří jsou slabší v analýze, ale mají dobrý přehled v sociologické teorii (nebo naopak).
Maximum 15 bodů
„Uchazeči, kteří se hlásí na více programů či dvouspecializací, u kterých přijímací zkouška zahrnuje test obecných studijních předpokladů, píší test pouze jednou a výsledek se jim započítává pro všechny programy a dvouspecializace. Test je vytvořen na maximální počet bodů 15 (každá správná odpověď za 0,5 bodu) – u programu Sociologie je hodnota každé správné odpovědi 0,5 bodu. Zaokrouhlení výsledku obou částí písemné zkoušky proběhne po jejich sečtení vždy nahoru ve prospěch uchazeče.“
Tato část obsahuje 30 položek rozmanitého obsahu, které testují různé druhy inteligence a další intelektové předpoklady ke studiu. V této části se tak můžete setkat s číselnými řadami, úkoly testujícími schopnost rozlišovat významy pojmů, paměť, logické myšlení, prostorovou představivost, či vhled a řešení problémů. Obvykle trvá 30 minut, správná odpověď odpovídá 0,5 bodu.
Možnosti připravit se na tuto část jsou omezené, protože nás v ní nezajímá rozsah znalostí, ale obecné intelektové předpoklady, tj schopnost logicky usuzovat, odvozovat atp. I proto se podoba testu každým rokem mění, zde najdete ukázku testu, který jsme použili v minulosti.
V případě, že budete na FF UK dělat více přijímacích zkoušek na programy, jejichž součástí je Test obecných studijních předpokladů, budete tento test dělat pouze jednou. Jeho výsledek se pak přenese do všech následujících zkoušek.
Ukázka testu obecných studijních předpokladů
Maximum 35 bodů
Tato část, která trva obvykle zhruba 45 minut, sestává jednak z otázek testujících všeobecný kulturní a historický přehled a základů znalostí sociologie a dalších společenských věd (filosofie, právní věda, ekonomie, psychologie), jednak z části ověřující porozumění textu. Všeobecným kulturním a historickým přehledem se myslí přehled v oblasti dějepisu (zejména novodobých dějin), literatury, umění, cizích slov a současného společenského dění. Jedná se o zhruba 40 testových otázek, uchazeč má na výběr ze čtyř možností odpovědí, správná je vždy jen jedna. Zhruba třetina otázek testuje uchazečovu předběžnou znalost základů sociologie. Součástí této části testu jsou i otázky na porozumění a shrnutí krátkého odborného sociologického textu, obvykle o rozsahu 1-3 odstavce. Za uzavřené otázky je v této části testu standardně 0,5 bodu; otevřené otázky u porozumění textu se pohybují v rozmezí 1-3 bodů a hodnotí se splnění zadání a přesnost odpovědi.
Příklady otázek z testu znalostí
Příklady otázek s vyznačením správných odpovědí
Příklad otázek porozumění textu
Příklady otázek z části porozumění textu s vyznačením správných odpovědí
Horší výkon v kterékoli části písemné zkoušky ještě nebere postupovou naději. Bodové výsledky se občas jeví jako přísné, neboť málokdy překročí hranici 40 bodů z 50 možných; na druhé straně však dávají všem postupujícím (25 a více bodů) naději, a ústní pohovory tak v žádném případě nejsou pouhou formalitou.
Ve druhém kole můžete napravit, co se úplně nepovedlo v písemných testech. Pokud máte opravdový zájem o obor, nemusíte se bát, že by Vás mírně pokažená písemná část automaticky vyřadila ze hry. Někteří z našich úspěšných absolventů i vyučujících jsou toho živým důkazem.
Uchazeči, kteří dosáhnou hranice 25 bodů pro postup, dostanou e-mailem vyrozumění s informací o dni, času a místě konání ústního kola (datum bude nicméně známo již na pozvánce do celého přijímacího řízení). V případě většího množství uchazečů na jeden den také katedra postupivším uchazečům rozesílá a na webu zveřejňuje podrobnější časový rozpis dle abecedního pořadí. Pokud by Vám čas nebo datum nevyhovovaly, zavolejte prosím na sekretariát katedry a domluvte se na jiný den nebo oznamte, že na ústní pohovor přijdete později. Při pohovoru uchazeč předloží průkaz totožnosti a předloží k nahlédnutí seznam přečtené odborné literatury, relevantní pro studium oboru. Seznam přečtené literatury je důležitým výchozím bodem v této části přijímacího řízení, v níž se hodnotí např. schopnost pohotově, věcně správně reagovat a argumentovat, proto na něj nezapomeňte. Zhruba čtvrthodinová rozprava se zaměřuje zejména na tři následující oblasti:
Výhodou je znalost alespoň jedné ze standardních učebnic typu úvodu nebo základů oboru a dalších odborných knih dle vlastního výběru (přehled doporučených učebnic a knih uvádějících do oboru).
Pokud byste alespoň na jednu otázku odpověděl/a ano, zvažte navazující studium magisterské sociologie. Nejste si jistí, v čem by byl takový obor dobrým přídavkem k Vašim znalostem z bakalářského studia? Máte obavy, jak byste studium zvládali, pokud máte bakaláře z jiného oboru, případně jste studovali bakalářskou sociologii na jiné fakultě? Zajímalo by Vás, jak probíhá studium a co byste se naučili? Případně byste si rádi ověřili, co se s takovým oborem dá dělat? Nebo už jste rozhodnutí podat si přihlášku, ale rádi byste zjistili, na co a jak se připravit? Nebo … máte jakoukoli jinou otázku k přijímačkám, studiu či uplatnění?
Pak určitě nezapomeňte připojit se v úterý 26. 3. 2024 od 18:30 k Informačnímu setkání pro zájemce o navazující magisterské studium na katedře sociologie FF UK, a to na Zoom odkazu https://cesnet.zoom.us/j/97560344194, kde na Vaše dotazy odpoví garant přijímacího řízení Petr Lupač a ke studiu na Mgr stupni i Eva Richter.
Přijímací zkouška sestává jen z jedné, a to z ústní části.
Uchazeči o studium navazujícího magisterského programu sociologie dostanou dopisem informaci o dni, času a místě konání ústního kola. V případě většího množství uchazečů na jeden den také katedra uchazečům rozesílá a na webu zveřejňuje podrobnější časový rozpis dle abecedního pořadí. Pokud by Vám čas nebo datum nevyhovovaly, zavolejte prosím na sekretariát katedry a domluvte se na jiný den nebo oznamte, že na ústní pohovor přijdete později. Při pohovoru uchazeč předloží průkaz totožnosti a odevzdá seznam přečtené odborné literatury, relevantní pro studium oboru, a předloží k nahlédnutí bakalářskou práci (je-li již dokončena), případně další odborné a pro studium oboru relevantní výstupy (osvědčení o praxi, odborné texty atp.). Seznam přečtené literatury se zakládá a jeho kvalita vstupuje do hodnocení, nezapomeňte proto na něj! Podobně je důležitým výchozím bodem pro diskusi bakalářská práce, případně další výstupy. Zhruba čtvrthodinová rozprava se zaměřuje na tři následující oblasti:
1) motivace ke studiu, tematická profilace uchazeče, dosavadní výsledky (bakalářská práce, příp. další výsledky relevantní pro studium oboru) (max. 40 bodů)
2) znalosti obecné sociologie a dějin sociologie (max. 30 bodů)
3) znalosti metod a technik sociologického výzkumu, interpretace výsledků třídění dat I. a II. stupně (max. 30 bodů)
Ke studiu jsou přijati uchazeči, kteří získali alespoň 50 bodů a současně získali tolik bodů, aby v celkovém pořadí uchazečů seřazených podle bodových zisků odpovídal jejich bodový zisk hladině, na níž se umístil 30. uchazeč dle tohoto pořadí (tj. pokud na třicátém místě budou umístěni dva uchazeči se stejným bodovým ziskem, postupují oba)
Ústní pohovor má tři základní části:
Maximum 40 bodů
V této části komise vyzve uchazeče, aby předložit průkaz totožnosti a odevzdal seznam přečtené literatury, a předložil k nahlédnutí bakalářskou práci, případně další relevantní odborné výstupy. Pokud uchazeč bakalářskou práci nemá odevzdanou, může předložit pracovní verzi, případně stručně charakterizovat bakalářskou práci vlastními slovy. To, že student nemá v době konání přijímací zkoušky k dispozici hotovou bakalářskou práci, nijak uchazeče nehandicapuje, tento fakt přímo nevstupuje do hodnocení (jako problematické se samozřejmě ale může jevit, pokud uchazeč v červnu nedokáže dostatečně popsat, čeho se jeho bakalářská práce má týkat).
Následně se komise ptá na motivaci ke studiu nav. magisterského studia sociologie na katedře sociologie FF UK a zda, případně jak, se uchazeč plánuje tematicky profilovat. Následuje dotaz na představení bakalářské práce, uchazeči se doporučuje stručně představit práci ve struktuře východiska, cíl, metoda, výsledky. Následně uchazeč může stručně prezentovat jiné dosavadní výsledky relevantní pro studium oboru.
Maximum 30 bodů.
V této části komise ověřuje základní orientaci v dějinách sociologie a v sociologické teorii na úrovni absolventa bakalářského stupně sociologie. V případě nejistoty může uchazeč jako vodítko využít sekci bakalářské státnice na webu katedry. Spíše než o detailní znalosti jde o schopnost nacházení souvislostí, hlubšího vhledu či aplikace na vybraný problém či téma, a to často ve vztahu k seznamu literatury nebo bakalářské práci.
Maximum 30 bodů.
V této části komise zjišťuje obeznámenost s metodami a technikami sociologického výzkumu na úrovni absolventa bakalářského stupně sociologie. V případě nejistoty může uchazeč jako vodítko využít také část „Analýza dat“ v sekci bakalářské státnice na webu katedry. Diskuse se může zaměřit na některé z témat z této části, nebo se může odvíjet od seznamu literatury či bakalářské práce, případně dalších dodaných odborných výstupů. Komise může v této části uchazeči také předložit k interpretaci výsledky třídění dat I. a II. stupně (ve formátu produkovaném SPSS).
Pokud uchazeč vystudoval na bakalářském stupni jiný obor nebo se mu z nějakého důvodu nedostalo systematického vzdělání v oblasti základů sociologické teorie a metodologie, velmi doporučujeme doplnit si tyto dovednosti předem: je škoda, když jinak talentovaní a perspektivní uchazeči ztrácejí zbytečně mnoho bodů. V tomto seznamu doporučené literatury k přijímacímu řízení na NMgr program Sociologie najdou uchazeči doporučené tituly k dostudování.
4. dubna 2024 od 12:30 proběhne v Celetné 20 v místnosti 211 (bývalá 207) informační schůzka pro zájemce o doktorské studium na katedře sociologie. Schůzka se zaměří na specifika a průběh doktorského studia na katedře, náležitosti a průběh přijímacího řízení, a na otázku rozvoje vlastní profesní dráhy.
Další informace zde.
Aktuální podmínky přijímacího řízení do doktorského studia
Přijímací zkouška do doktorského studia je otevřena absolventům magisterského studia sociologie a příbuzných oborů (ekonomie, psychologie, sociální práce, mediální studia apod.).
Uchazeč musí být schopen samostatné vědecké práce, prokázat odbornou vyhraněnost, dobrou znalost metodologie oboru a orientaci v odborné literatuře domácí i zahraniční. Vítána je rovněž publikační činnost.
Přijímací zkouška je jednokolová, ústní. Pokud není z odborných důvodů určeno jinak, skládá se v souladu s akreditací oboru v českém jazyce (případně slovenském) nebo anglickém jazyce. Těžiště přijímací zkoušky spočívá v ověření odborných znalostí, připravenosti uchazeče k samostatné vědecké práci v oboru a kvality a realizovatelnosti projektu disertační práce. O projektu se vede odborná rozprava v níž se prověřuje znalost obecně teoretických a metodologických základů oboru na úrovni magisterského stupně a znalosti vztahující se k připravovanému tématu disertační práce. Uchazeč by měl u přijímací zkoušky prokázat logické a analytické schopnosti, schopnost tvořivého řešení problémů, porozumění sociální realitě (sociologickou imaginaci), schopnost interpretace textů a jejich kritické reflexe a schopnost samostatně koncipovat projekt badatelského výzkumu.
Dílčími kritérii hodnocení jsou tedy:
Celkem může uchazeč získat 60 bodů, přičemž přijat ke studiu může být, pokud dosáhl minimálně 30 bodů (podrobněji viz aktuální podmínky přij. řízení) a pokud nejpozději při zápisu do studia předloží doklad o svém předchozím vzdělání.
Oborová rada sociologie nevypisuje konkrétní témata disertačních projektů, dává uchazečům možnost individuální volby. Program umožňuje kromě tematického zaměření v oboru sociologie také specializaci na sociální práci a také na některá kriminologická témata. Obecně je možno vycházet z výzkumného programu kateder, zejména výzkumných projektů členů katedry a programu PROGRES. Zájemcům o doktorské studium na katedře sociologie se doporučuje konzultovat předem svůj projekt s potenciálním školitelem, případně s vedoucím oborové rady, jímž je v současné době doc. PhDr. Jiří Buriánek CSc.
Katedra sociologie pořádá vždy v březnu až dubnu informační seminář k projektům uchazečů o doktorské studium na katedře sociologie FF UK.
Další, obecné informace o pravidlech a o podávání přihlášek jsou na prijimacky.ff.cuni.cz.