Přijímačky

Do studia přijímáme poměrně málo studentů, nejsme tedy v žádném smyslu masovou školou. Naopak, zakládáme si na osobním přístupu, a proto chceme uchazeče poznat osobně.

Na bakalářském stupni se držíme osvědčené praxe dvoukolového přijímacího řízení, tj. nejdříve písemného a následně ústního kola. Na navazujícím magisterském stupni se nově omezujeme na jednokolové ústní přijímací řízení, podobně jako tomu je tradičně v přijímacím řízení na doktorské studium.

Je nám jasné, že na první pohled může ústní pohovor vyvolávat obavy. Ústní pohovor na naší katedře však není nepříjemnou záležitostí. Přátelský vztah s našimi studenty totiž navazujeme už při něm. Od začátku se tak můžeme soustředit na individuální rozvoj studentů, jejich dovedností i odborných zájmů.

Ti, kdo uspějí, mají jistotu, že do studia nebyl přijat výsledek jejich testu, ale oni sami jako osobnosti.

Níže najdete podrobné informace o průběhu přijímacího řízení a o přípravných kurzech a informačních schůzkách, na webu fakulty můžete také najít obecné informace pro uchazeče a souhrnné informace pro uchazeče jak na bakalářský, tak i na navazující magisterský program sociologie. Pokud by zde nějaká informace chyběla, nebo Vám něco nebylo jasné, napište garantovi přijímacího řízení či kontaktní osobě pro studium na katedře.

Přípravný kurz pro zájemce o bakalářské studium

V průběhu února každý rok pořádáme přípravný kurz, jehož cílem je zájemcům o bakalářské studium sociologie dovysvětlit to, co v základu najdete na tomto webu (zájemci o studium oboru Demografie se sociologií mohou kurz využít také, přijímací zkoušky však skládají na Přírodovědecké fakultě UK).

Jednodenní kurz je zaměřen na znalosti a schopnosti očekávané od zájemce o studium sociologie. Po jeho absolvování tak budete mít detailní přehled o tom, co byste jako uchazeči o bakalářské studium na naší katedře měli ideálně znát a jaké dovednosti ovládat. Během kurzu se také seznámíte s některými vyučujícími a naším přístupem ke studentům, s prostorami katedry/univerzity, s celkovou koncepcí výuky na katedře sociologie i příležitostmi, které studium na katedře nabízí.

Co se tedy dozvíte?

  • Co všechno a jak je testováno v přijímací zkoušce.
  • Zda a jak se dá připravit na test schopností.
  • Zda a jak se dá připravit na otázky ze všeobecných znalostí.
  • Co jsou specifické sociologické dovednosti uchazečů.
  • O čem (ne)mluvit při ústní části přijímací zkoušky.
  • Jaká je pro uchazeče vhodná sociologická literatura.
  • Jak vyzrát na úskalí čtení odborného textu.
  • Úvaha – co je a co není úvaha.
  • Jak vypadá jedna naše učebna a její okolí 🙂

Podrobnosti o konání kurzu v aktuální roce najdete zde.

Pokud kurz minete, neměli byste tím v přijímacím řízení být nijak handicapováni. Snažíme se kurz koncipovat tak, aby poskytl informace vážným zájemcům a podpořil již motivované, na druhou stranu nemůžeme v přijímacím řízení zvýhodnit absolventy jednoho kurzu. Pokud se kurzu nezúčastníte a některé informace z webu vám nebudou jasné napište svůj dotaz přímo garantovi přijímacího řízení, Petrovi Lupačovi. Pro všechny zájemce o studium u nás pak platí, že se můžete také přijít podívat na některou z přednášek, které jsou ze zákona veřejně přístupné – aktuální rozvrh visí vždy zde, anotace kurzů najdete ve Studijním informačním systému a případné změny ve výuce se nacházejí v sekci aktualit Výuka na hlavní stránce webu katedry

Přijímací zkouška na bakalářské studium

Ať už uvažujete o jakékoliv specializaci či kombinaci oboru, do programu Sociologie podáváte jedinou přihlášku a děláte pouze jediné přijímací zkoušky. Teprve po nich si můžete zvolit, do jakého typu studia se v rámci programu přihlásíte. 

Pozor! Uvažujete-li o kombinaci více oborů, musíte podat přihlášku i na další programy na FF, které jsou kombinovatelné, a úspěšně složit přijímací zkoušky i na zvolené programy.

Na bakalářský obor Demografie se sociologií se studenti hlásí na Přírodovědecké fakultě, kde je obor vypisován.

Písemná část přijímacího řízení na bakalářské studium

Písemná část přijímacího řízení na bakalářský program se skládá ze tří částí zaměřených na ověření základních předpokladů ke studiu oboru: intelekt, předběžný zájem o sociologii a dění ve společnosti, logické myšlení a schopnost sepsat krátký smysluplný text na dané téma. Málokdo je samozřejmě výborný ve všem a tato skladba nám proto umožňuje pozvat k ústnímu pohovoru i uchazeče, kteří např. nemají dosud o sociologii velké znalosti, ale mají dobré obecné předpoklady pro studium, či uchazeče kteří jsou slabší v analýze, ale mají dobrý přehled v sociologické teorii (nebo naopak).

 

1-A) Test obecných studijních předpokladů (test intelektových schopností)

Maximum 15 bodů

Obsahuje 30 položek rozmanitého obsahu, které testují různé druhy inteligence a další intelektové předpoklady ke studiu. V této části se tak můžete setkat s číselnými řadami, úkoly testujícími schopnost rozlišovat významy pojmů, paměť, logické myšlení, prostorovou představivost, či vhled a řešení problémů. Obvykle trvá 30 minut, správná odpověď odpovídá 0,5 bodu.

Možnosti připravit se na tuto část jsou omezené, protože nás v ní nezajímá rozsah znalostí, ale obecné intelektové předpoklady, tj schopnost logicky usuzovat, odvozovat atp. I proto se podoba testu každým rokem mění, zde najdete ukázku testu, který jsme použili v minulosti.

 Ukázka testu obecných studijních předpokladů

 

1-B) Test všeobecného historického a kulturního přehledu, základů sociologie a dalších společenských věd

Maximum 20 bodů

Tato část, která trva obvykle zhruba 10 minut, sestává z otázek testujících všeobecný kulturní a historický přehled a základů znalostí sociologie a dalších společenských věd (filosofie, právní věda, ekonomie, psychologie). Všeobecným kulturním a historickým přehledem se myslí přehled v oblasti dějepisu (zejména novodobých dějin), literatury, umění, cizích slov a současného společenského dění. Jedná se o zhruba 40 testových otázek, uchazeč má na výběr ze čtyř možností odpovědí, správná je vždy jen jedna. Zhruba třetina otázek testuje uchazečovu předběžnou znalost základů sociologie.

Příklady otázek z testu znalostí

1-C) Písemná úvaha nad zadaným tématem, porozumění textu 

Maximum 15 bodů

V tomto testu jde o kombinaci úloh – v první části předkládáme úryvek ze sociologického textu a uchazeč má prokázat jeho porozumění formou krátkého resumé (3 bodů, srážky se týkají překročení rozsahu, nesprávného postižení klíčových tezí, celkového nepochopení textu). Zbývajících 12 bodů lze získat za písemnou úvahu na zadané téma. Hodnotí se

  • dodržení zvoleného žánru,
  • jasná struktura textu, srozumitelnost výkladu,
  • obsahová správnost,
  • schopnost kritického pohledu, kreativita,
  • jazyková a gramatická správnost.

Ukázka této části z minulých let

 

Horší výkon v kterékoli části písemné zkoušky ještě nebere postupovou naději. Bodové výsledky se občas jeví jako přísné, neboť málokdy překročí hranici 40 bodů z 50 možných; na druhé straně však dávají všem postupujícím (25 a více bodů) naději, a ústní pohovory tak v žádném případě nejsou pouhou formalitou.

2) Ústní část přijímacího řízení na bakalářské studium

Ve druhém kole můžete napravit, co se úplně nepovedlo v písemných testech. Pokud máte opravdový zájem o obor, nemusíte se bát, že by Vás mírně pokažená písemná část automaticky vyřadila ze hry. Někteří z našich úspěšných absolventů i vyučujících jsou toho živým důkazem.

Uchazeči, kteří dosáhnou hranice 25 bodů pro postup, dostanou dopisem informaci o dni, času a místě konání ústního kola. V případě většího množství uchazečů na jeden den také katedra postupivším uchazečům rozesílá a na webu zveřejňuje podrobnější časový rozpis dle abecedního pořadí. Pokud by Vám čas nebo datum nevyhovovaly, zavolejte prosím na sekretariát katedry a domluvte se na jiný den nebo oznamte, že na ústní pohovor přijdete později. Při pohovoru uchazeč předloží průkaz totožnosti a předloží k nahlédnutí seznam přečtené odborné literatury, relevantní pro studium oboru. Seznam přečtené literatury je důležitým výchozím bodem v této části přijímacího řízení, v níž se hodnotí např. schopnost pohotově, věcně správně reagovat a argumentovat, proto na něj nezapomeňte. Zhruba čtvrthodinová rozprava se zaměřuje zejména na tři následující oblasti:

  1. motivace ke studiu: očekávání od studia, představa o budoucím uplatnění, případně dosavadní zkušenosti relevantní pro studium oboru (maximum 10 bodů)
  2. schopnost diskutovat nad předloženým seznamem vlastní četby (maximum 20 bodů)
  3. schopnost diskuse o společenském tématu vybraném komisí (maximum 20 bodů)

Výhodou je znalost alespoň jedné ze standardních učebnic typu úvodu nebo základů oboru a dalších odborných knih dle vlastního výběru (přehled doporučených učebnic a knih uvádějících do oboru).

V rámci ústní zkoušky se Vás komise zeptá na zamýšlenou specializaci, která v této chvíli ale ještě není závazná. Váháte-li, rádi s Vámi komise probere, která z možností by lépe vyhovovala Vašim studijním zájmům a zaměření.

 

Informační schůzka a přípravný kurz pro zájemce o navazující magisterské studium

17. března 2021 v 17:00 také nově pořádáme informační schůzku pro zájemce o navazující magisterské studium sociologie, na níž se pokusíme dovysvětlit to, co v základu najdete na tomto webu. Schůzka bude  realizována online prostřednictvím platformy Zoom na odkazu https://cuni-cz.zoom.us/j/94095878224.

V průběhu dubna pak zvažujeme přípravný kurs zaměřený na znalosti a schopnosti očekávané od zájemce o studia nav. magisterské sociologie, se zvláštním zaměřením na interpretaci výsledků třídění dat I. a II. stupně, a na očekávané znalosti v oblasti dějin a sociologické teorie. Informace o této schůzce budou zveřejněny na webu katedry a zde na konci března. Do této doby prosíme případné zájemce, aby deklarovali emailem svůj zájem o tento kurs kontaktní osobě pro studium na katedře .

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium

Přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia jsou otevřené absolventům bakalářských programů sociologie a příbuzného zaměření. Sestává nově jen z jedné, a to z ústní části.

 

Přijímací řízení na navazující magisterské studium

Uchazeči o studium navazujícího magisterského programu sociologie dostanou dopisem informaci o dni, času a místě konání ústního kola. V případě většího množství uchazečů na jeden den také katedra uchazečům rozesílá a na webu zveřejňuje podrobnější časový rozpis dle abecedního pořadí. Pokud by Vám čas nebo datum nevyhovovaly, zavolejte prosím na sekretariát katedry a domluvte se na jiný den nebo oznamte, že na ústní pohovor přijdete později. Při pohovoru uchazeč předloží průkaz totožnosti a odevzdá seznam přečtené odborné literatury, relevantní pro studium oboru, a předloží k nahlédnutí bakalářskou práci (je-li již dokončena), případně další odborné a pro studium oboru relevantní výstupy (osvědčení o praxi, odborné texty atp.). Seznam přečtené literatury se zakládá a jeho kvalita vstupuje do hodnocení, nezapomeňte proto na něj! Podobně je důležitým výchozím bodem pro diskusi bakalářská práce, případně další výstupy.  Zhruba čtvrthodinová rozprava se zaměřuje na tři následující oblasti:

1) motivace ke studiu, tematická profilace uchazeče, dosavadní výsledky (bakalářská práce, příp. další výsledky relevantní pro studium oboru) (max. 40 bodů)
2) znalosti obecné sociologie a dějin sociologie (max. 30 bodů)
3) znalosti metod a technik sociologického výzkumu, interpretace výsledků třídění dat I. a II. stupně (max. 30 bodů)

Ke studiu jsou přijati uchazeči, kteří získali alespoň 50 bodů a současně získali tolik bodů, aby v celkovém pořadí uchazečů seřazených podle bodových zisků odpovídal jejich bodový zisk hladině, na níž se umístil 30. uchazeč dle tohoto pořadí (tj. pokud na třicátém místě budou umístěni dva uchazeči se stejným bodovým ziskem, postupují oba)

 

Ústní pohovor má tři základní části:

1) Motivace ke studiu, tematická profilace uchazeče, dosavadní výsledky (bakalářská práce, příp. další výsledky relevantní pro studium oboru).

Maximum 40 bodů

V této části komise vyzve uchazeče, aby předložit průkaz totožnosti a odevzdal seznam přečtené literatury, a předložil k nahlédnutí bakalářskou práci, případně další relevantní odborné výstupy. Pokud uchazeč bakalářskou práci nemá odevzdanou, může předložit pracovní verzi, případně stručně charakterizovat bakalářskou práci vlastními slovy. To, že student nemá v době konání přijímací zkoušky k dispozici hotovou bakalářskou práci, nijak uchazeče nehandicapuje, tento fakt přímo nevstupuje do hodnocení (jako problematické se samozřejmě ale může jevit, pokud uchazeč v červnu nedokáže dostatečně popsat, čeho se jeho bakalářská práce má týkat).

Následně se komise ptá na motivaci ke studiu nav. magisterského studia sociologie na katedře sociologie FF UK a zda, případně jak, se uchazeč plánuje tematicky profilovat. Následuje dotaz na představení bakalářské práce, uchazeči se doporučuje stručně představit práci ve struktuře východiska, cíl, metoda, výsledky. Následně uchazeč může stručně prezentovat jiné dosavadní výsledky relevantní pro studium oboru.

2) Znalosti obecné sociologie a dějin sociologie.

Maximum 30 bodů.

V této části komise ověřuje základní orientaci v dějinách sociologie a v sociologické teorii na úrovni absolventa bakalářského stupně sociologie. V případě nejistoty může uchazeč jako vodítko využít sekci bakalářské státnice na webu katedry. Spíše než o detailní znalosti jde o schopnost nacházení souvislostí, hlubšího vhledu či aplikace na vybraný problém či téma, a to často ve vztahu k seznamu literatury nebo bakalářské práci.

3) Znalosti metod a technik sociologického výzkumu, interpretace výsledků třídění dat I. a II. stupně.

Maximum 30 bodů.

V této části komise zjišťuje obeznámenost s metodami a technikami sociologického výzkumu na úrovni absolventa bakalářského stupně sociologie. V případě nejistoty může uchazeč jako vodítko využít také část „Analýza dat“ v sekci bakalářské státnice na webu katedry. Diskuse se může zaměřit na některé z témat z této části, nebo se může odvíjet od seznamu literatury či bakalářské práce, případně dalších dodaných odborných výstupů. Komise může v této části uchazeči také předložit k interpretaci výsledky třídění dat I. a II. stupně (ve formátu produkovaném SPSS).

 

 

Pokud uchazeč vystudoval na bakalářském stupni jiný obor nebo se mu z nějakého důvodu nedostalo systematického vzdělání v oblasti základů sociologické teorie a metodologie, velmi doporučujeme doplnit si tyto dovednosti předem: je škoda, když jinak talentovaní a perspektivní uchazeči ztrácejí zbytečně mnoho bodů. V tomto seznamu doporučené literatury k přijímacímu řízení na NMgr program Sociologie najdou uchazeči doporučené tituly k dostudování.

 

Informační schůzka pro zájemce o doktorské studium

14. dubna 2021 v 16:00 proběhne online informační schůzka pro zájemce o doktorské studium na katedře sociologie. Schůzka se zaměří na specifika a průběh doktorského studia na katedře, náležitosti a průběh přijímacího řízení, a na otázku rozvoje vlastní profesní dráhy.

Odkaz na Zoom je https://cuni-cz.zoom.us/j/5370462246

Další informace zde.

Přijímací zkouška na doktorské studium

Aktuální podmínky přijímacího řízení do doktorského studia

Přijímací zkouška do doktorského studia je otevřena absolventům magisterského studia sociologie a příbuzných oborů (ekonomie, psychologie, sociální práce, mediální studia apod.).

Uchazeč musí být schopen samostatné vědecké práce, prokázat odbornou vyhraněnost, dobrou znalost metodologie oboru a orientaci v odborné literatuře domácí i zahraniční. Vítána je rovněž publikační činnost.

Přijímací zkouška je jednokolová, ústní. Pokud není z odborných důvodů určeno jinak, skládá se v souladu s akreditací oboru v českém jazyce (případně slovenském) nebo anglickém jazyce. Těžiště přijímací zkoušky spočívá v ověření odborných znalostí, připravenosti uchazeče k samostatné vědecké práci v oboru a kvality a realizovatelnosti projektu disertační práce. O projektu se vede odborná rozprava v níž se prověřuje znalost obecně teoretických a metodologických základů oboru na úrovni magisterského stupně a znalosti vztahující se k připravovanému tématu disertační práce. Uchazeč by měl u přijímací zkoušky prokázat logické a analytické schopnosti, schopnost tvořivého řešení problémů, porozumění sociální realitě (sociologickou imaginaci), schopnost interpretace textů a jejich kritické reflexe a schopnost samostatně koncipovat projekt badatelského výzkumu.
Dílčími kritérii hodnocení jsou tedy:

  1. Rozsah teoretických znalostí, orientace v soudobé sociologii.
  2. Orientace v metodologických problémech oboru.
  3. Schopnost formulovat tvořivým způsobem vědecké problémy.
  4. Teoretické zakotvení a relevance projektu.
  5. Adekvátnost metodiky řešení projektu disertace.
  6. Očekávaný přínos projektu, originalita přístupu.

Celkem může uchazeč získat 60 bodů, přičemž přijat ke studiu může být, pokud dosáhl minimálně 30 bodů (podrobněji viz aktuální podmínky přij. řízení) a pokud nejpozději při zápisu do studia předloží doklad o svém předchozím vzdělání.

Oborová rada sociologie nevypisuje konkrétní témata disertačních projektů, dává uchazečům možnost individuální volby. Program umožňuje kromě tematického zaměření v oboru sociologie také specializaci na sociální práci a také na některá kriminologická témata. Obecně je možno vycházet z výzkumného programu kateder, zejména výzkumných projektů členů katedry a programu PROGRES. Zájemcům o doktorské studium na katedře sociologie se doporučuje konzultovat předem svůj projekt s potenciálním školitelem, případně s vedoucím oborové rady, jímž je v současné době doc. PhDr. Jiří Buriánek CSc.

Katedra sociologie pořádá vždy v březnu až dubnu informační seminář k projektům uchazečů o doktorské studium na katedře sociologie FF UK.

Další, obecné informace o pravidlech a o podávání přihlášek jsou na prijimacky.ff.cuni.cz.

Úvod > Přijímačky